Nechat plynout

Nikdy bych neřekla, kolik věcí se může stát, když člověk nechá věci plynout. Když se zastaví, zaposlouchá, přestane bojovat proti své přirozenosti a nechá se vést.

Jógu, jako fyzické cvičení jsem měla ráda vždycky. Stále častěji si vzpomínám na lísteček s pozdravem slunci zasunutý za sklem skříně uprostřed pokojíčku. Jak ráda jsem podle těch obrázků cvičila a zároveň mi to jako cvičení nepřipadalo. Vlastně mi jóga nikdy nepřipadala dostatečná na to, aby uspokojila mou představu o fyzickém cvičení. Šla jsem na lekci jógy? Tak pak ještě rovnou do posilovny, abych si po té příjemné hodince i zacvičila. A tak to probíhalo několik let.

Deset.

Vyrostla jsem, zamilovala a vdala se. Koupili jsme domeček a já řekla: „Jednou tady budu každé ráno chodit z ložnice na zahradu a budu cvičit jógu. V zimě, v létě, každý den. Ještě za tmy.“ Posílená romantickou vidinou zahrady O-Ren Ishii v zasněžené zahradě (známe Kill Bill, že jo ;) jsem si představovala jógovou budoucnost. Zahrada ranní jógu nikdy nezažila.

Zahrada, která byla inspirací

Zahrada, která čeká ranní jógu

Dvacet.

Narodily se děti. Přistavěli jsme patro. V něm ložnici. V ní prosklený výklenek, kde “budu cvičit jógu”. Když jsem ten výklenek vymýšlela a vysvětlovala to zedníkům, úplně jsem to viděla. A pak, jednoho dne, začala. Nádech, výdech, motlidba. Nádech, natáhnout ruce nahoru, PRÁSK!!! Výška stropu v ložnici je lehce přes dva metry. Odřené klouby na rukách mi říkaly, že takhle by to nešlo. Naše ložnice jógu nikdy nezažila.

Ten strop opravdu není vysoký

Dvacetpět

Paddleboardy. Jóga na paddleboardech, západ slunce, to by šlo. Jdu si najít kurz instruktora jógy. Hm, za půl roku. Víkendový. Vybookováno.

Dvacetšest

Budu dělat ranní jógu se snídaní u nás na zahradě. Romantika jako blázen. Jdu si najít ten kuz. Hm, za půl roku. Víkendový. Vybookováno.

Dvacetsedm

Na brněnské přehradě probíhá jóga na paddleboardech se snídaní. Já doma pořád sním.

Dvacetsedm a půl

Otevírám intermet. Vygooglím první lekci zdarma a jdu na to. Alespoň budu cvičit každý den. 

Dvacetsedm a půl a jeden den

Otevírám internet. Vygooglím druhou lekci zdarma a jdu na to. Dneska se podložím dekou. Na podlaze to fakt klouzalo.

Dvacetsedm a půl a dva dny

Otevírám internet a beru deku. Vygooglím třetí lekci zdarma. 

Dvacetsedm a půl a dva měsíce

Otevírám internet. Jdu se přihlásit na kurz instruktora jógy. Vybookováno. Zamyslím se... a začnu hledat letenky.

Dvacetsedm a půl a dva měsíce a týden

Hledám kurz v Indii. Napíšu Ježíškovi o podložku na cvičení. 

Dvacetsedm a půl a tři měsíce

Ježíšek mi donesl vysněnou podložku. Je příliš pružná a rozjíždí se. Čas pořádně zapojit pada bandhy a mula bandhu. (Tak jo, přitlačit nohy do podložky a fakt brutálně zpevnit pánevní dno.)

O pár dní později

Kupuji letenku, rezervuji si místo na kurzu a jedu si pro víza. 

O dva týdny později

Pochopím, že jóga není cvičení.

A od té doby věci plynou. Přirozeně. Mohla bych říct, že samy od sebe, ale to částečně jenom proto, že toho tolik zařídil Jindříšek :)

Studio, noví lidé, nový směr. A hlavně práce, která je zároveň koníčkem. Práce která dává smysl. Obohacuje. Která dělá lidi šťastnými a tím dělá šťastnou i mne.

A tak uběhl rok. Dívám se na nová víza a přemýšlím, jak to bude plynout dál. Netuším. Ale vím, že to nějak vyplyne.

Urputně jsem se snažila zajistit běh studia během našeho letošního pobytu v Indii už před Vánoci. Všechno bylo zajištěno, když najednou, začátkem ledna, přišla věta: Já to vlastně asi nebudu moct vzít. 

A mne zatrnulo. Odjíždím na tři týdny a absolutně netuším, kdo vezme alespoň pár lekcí, ať mi tady nezvlčíte. 

Pak jsem si řekla, že to nějak vyplyne, ještě je trochu času.

Na druhý den vstoupila do studia Martina. S otevřeným pohledem, milým úsměvem a obrovským nadšením. Takže úterky a středy zachráněny. 

Ve stejný den napsala Karin. Čtvrtky zachráněny.

O dva dny přišla Naďa. Úterní dopoledne zachráněno.

Pak napsala Ika. Pátky budou taky.

A pondělí a něco o víkendu snad také vyplyne. Ještě máme chvilku.

Všechno plyne. Stačilo přestat snít a dodat impulz.